Odepřít si dědictví?
Na první dobrou to možná zní jako holý nesmysl. Kromě peněz a majetku vám ale po zesnulém mohou zbýt i dluhy a exekuce. A to už stojí za zvážení, zda jej přijmete.
V článku si ukážeme tři způsoby, jak se dědictví zříct, pokud si to situace bude žádat.
Upozornění: dědíte se vším všudy
Bylo by hezké, kdyby si mohli pozůstalí svobodně zvolit, co po zesnulém chtějí a co zase nechtějí zdědit. Takhle to ale nefunguje. Dědictví pokrývá kompletní jmění. To mohou být ty příjemnější záležitosti, jako je movitý či nemovitý majetek, ale také ty méně příjemné – často dluhy.
Ještě, než na sebe necháte odkaz převést, je proto dobré zjistit, co vám po zesnulém vlastně zbylo. Na základě toho se pak můžete rozhodnout, zda dědictví přijmete, či nikoli. Dokument, díky kterému zjistíte potřebné informace, se nazývá výhrady soupisu pozůstalosti.
Na kontrolu máte 1 měsíc
Soud vás v rámci dědického řízení poučí o tom, že máte právo na převzetí soupisu jmění, které je předmětem dědictví. Tuto možnost musíte stihnout uplatnit během jednoho měsíce. A rozhodně se vyplatí ji využít. Díky ní zjistíte, na čem jste a zda má smysl pozůstatek odmítnout.
Jak nedědit
Existují hned tři způsoby, jak dědictví nepřijmout:
- Zřeknutí se dědického práva: první způsob lze využít jen za života zůstavitele (ten, po kterém budete dědit). Dědictví se zřeknete pomocí smlouvy, kterou musíte podepsat vy a zůstavitel. Smlouva má formu veřejné listiny.
- Odmítnutí: druhá možnost se uplatňuje během dědického řízení a máte čas 1 měsíc na to ji uplatnit od chvíle, kdy vás notář poučí o dědickém právu. Pokud se rozhodnete dědictví odmítnout, notář bude tím, komu písemně nebo ústně vaše rozhodnutí oznámíte.
- Vzdání se dědictví: po uplynutí 1 měsíce, kdy máte čas odmítnout, se můžete pozůstalostí ještě vzdát ve prospěch dalšího dědice. Podmínkou je samozřejmě, že nesmíte být jediným dědicem a další dědic musí s vaším rozhodnutím souhlasit.
Stále něco nejasné, nebo vás napadla k tématu otázka?