Bydlení včera a dnes: Jeden metr za víc než celý nájem
Představte si, že byste za průměrnou měsíční výplatu zaplatili nájem na devět měsíců. To zní jako utopie, ale v roce 1989 to byla realita. Tehdejší průměrný nájem v Praze činil pouhých 358 korun měsíčně, zatímco dnes za podobnou částku pořídíte sotva metr čtvereční. Nájemné v metropoli nyní dosahuje průměrných 367 korun za metr čtvereční, což pro běžného Pražana znamená, že za výplatu zaplatí zhruba dva a půl měsíce bydlení.
Proč byly nájmy za socialismu tak nízké?
Na první pohled se může zdát, že za minulého režimu bylo bydlení dostupnější. Pravda je ale trochu složitější. V socialismu byly byty často státní nebo družstevní, což umožnilo umělé udržování nízkých cen. Bytová infrastruktura však byla zanedbaná a nové byty se stavěly pomalu. Na byty se často čekalo roky, a když jste měli štěstí a byt získali, kvalita odpovídala oné “dostupné” ceně.
Dnešní situace je odlišná – tržní prostředí znamená větší výběr a modernější standardy, ale také vyšší náklady. Trh s nemovitostmi v Praze je navíc ovlivněn silnou poptávkou, zájmem zahraničních investorů a omezenou nabídkou volných bytů.
Máslo, vajíčka a metr čtvereční – co nás pálí víc?
Politici a ekonomové nám rádi připomínají, že si dnes můžeme za průměrnou mzdu koupit více potravin než v minulosti. Je to pravda – za kostku másla dnes zaplatíte úměrně podobně jako v roce 1989. Ale co nájem? Tam to tak růžově nevychází.
Zatímco ceny potravin stoupají pomaleji než mzdy, u nájmů to platí jen částečně. Za průměrnou výplatu si dnes můžete dovolit méně měsíců bydlení než před třiceti lety. Aby byly pražské nájmy stejně dostupné jako v roce 1989, musela by dnešní průměrná mzda činit přibližně 200 000 korun – násobně více, než je realita.
Proč nájmy rostou rychleji než příjmy?
Není to jen otázka Prahy – stejný trend pozorujeme i v jiných bohatších zemích. Jak se zvyšuje ekonomická úroveň, lidé přirozeně věnují větší část svých příjmů na bydlení. Na druhou stranu se snižuje podíl výdajů na potraviny nebo jiné základní potřeby. Tento jev je známý jako Engelův zákon – čím bohatší společnost, tím více peněz směřuje na komfort, jako je kvalitnější bydlení.
V Praze je však situace umocněna specifiky trhu: vysoká poptávka po nájmech, nedostatek nových bytů a také rostoucí zájem investorů, kteří byty pořizují spíše jako investici než jako místo k bydlení.
Jak si s tím poradit?
Zdražování nájmů je nepříjemná realita, ale není to beznadějné. Pokud hledáte bydlení v Praze, může pomoci:
- Hledat bydlení mimo centrum. Okrajové části Prahy nebo menší města v blízkosti metropole nabízejí dostupnější možnosti.
- Sdílené bydlení. Pro mladé lidi nebo studenty může být spolubydlení cestou, jak ušetřit.
- Dlouhodobé plánování. Pokud plánujete zůstat v Praze dlouhodobě, může dávat smysl uvažovat o koupi nemovitosti, což vás z dlouhodobého hlediska ochrání před nájemním růstem.